V době mých studií v Liberci stál na nám. českýh bratří evangelický kostel a v něm byly postaveny firmou Schuster a syn Žitava velké 4- manuálové varhany se 136 rejstříky (sklopkami- některé píšťalovén řady již tehdy chyběly). Zjistil jsem, že kostel tam již nestojí, prosím o sdělení, zda je známo, kam se varhany poděly. Děkuji za jakoukoliv informaci. J.Bartušek Dobrý den. Nástroj fy Schuster zanikl v 70. letech. Zda z varhan "něco" zbylo a bylo použito někde jinde, mi není známo. Více informací jsem Vám poslal na mail. ŠS.
Chtěl bych se zeptat,proč nejsou zveřejněny údaje u varhanářské firmy Novák Tábor??Děkuji
Dobrý den, odpověď máte v mailu.
V principu je možno říci, že je mnoho údajů - a nejen o této firmě - známo, ale dosud čeká na publikaci. Řada badatelů měla jak s průzkumem v terénu, tak s výzkumem v archivech mnoho práce. Pokud poskytnou výsledky svého bádání pro účely této databáze, respektuji jejich podmínky pro případné zveřejnění. V případě zájmu o tato data je samozřejmě domluva možná - pošlete mi, prosím, mail (stepansvoboda@atlas.cz).
Štěpán Svoboda
moc děkuji za poskytnuté informace moc mi pomohly hledal jsem úbislavice jen jedna poznámka k ke zkomolenému austaut píše se auslauf... ale to je jen malá chybička nesmírně děkuji a přeji úspěch.fotky popřípadě pošlu Díky za návštěvu a upozornění na chybku - již je opraveno. Díky i za případná fota. ŠS
dobrý den,
v seznamu "dispozice" je u kostela sv. Jakuba v Praze-Starém Městě uvedena dispozice, která neexistuje od r. 1941, možná by bylo dobré uvést aktuální stav,
děkuji,Chřibková
www.auditeorganum.cz Dispozice svatojakubských varhan je již doplněna o aktuální stav. Zdraví ŠS.
Hezký dobrý den:-) Mám velikou úctu k varhanářskému dílu, stejně jako můj přítel hudebník Martin Laul. Jeho velikým přáním je mít alespoň 3 kousky varhanních píšťal. Nevíte, kde by se dali nějaké vyřazené sehnat? Velikost taková, aby se dali umístit do bytu. Byl by to nádherný dárek.
Děkuji moc. Jindřiška (Henriette)
PS: S přítelem jsme právě vydali CD, na kterém je ve většině mých skladem jeho aranžérský rukopis.
http://www.youtube.com/watch?v=xa3tYU92wrA
»
Bohumír Stehlík
2010-05-25
Mam pocit, že bych něco podobného takového mohl sehnat. V nějakém kostele rušili staré varhany a kamarádka má snad na zahradě nějakou kupu píšťal.
Mirek
»
Jindřiška Malíková
2010-06-22
Hezky zdravím:-)
Jéjej, tak to by bylo super, kdyby se daly sehnat. Můžete mi v tom tedy nějak pomoct? Moc děkuji:-)
Dobrý den, vřelé díky za krásné a zajímavé stránky.
Pokud by byl zájem mohla bych zaslat několik fotografií kostelů a varhan z okolí Chotěboře, které zde nejsou k dispozici.
Přeji hodně úspěchů a hodně návštěvníků na Vašich stránkách! Děkuji za návštěvu stránek a za nabídku fotografií, zájem určitě mám, prosím, pošlete je na níže uvedenou adresu.
Srdečně zdravím, Š.S.
Díky za výjimečnou stránku. Její pročítání je osvěžující.
Kdyby tak každý zážitek týkající se varhan byl takový...
Měl jsem možnost vidět stav varhan ve Chvalči nedaleko Trutnova a zaplakal jsem. Bohužel tyto barokní varhany (viz Václav Uhlíř, Varhany královehradecké diecéze) nejsou ve svém špatném stavu osamoceny. O stavu kostela bych se raději nezmiňoval. Je zde mj. dvoupatrová kruchta, nebo ikonograficky zajímavá tzv. Královnina zpověď- provedená jako řezba na konfesionálu aj.). Zajímalo by mne též jméno Johanna Georga Stoelzela z Dorfbachu (je to ve Slezsku?- tedy v příhraničí). Taky děkuji na upozornění na nahr. varhan. S pozdravem Honza Dobrý den,
díky za návštěvu na stránkách, odpověď máte v mailu. Zdravím Vás!
Dobrý den. Existence barokních (nebo ranně romantických) s varhan jazýčkovými rejstříky, je v ČR doložena, byť jich není mnoho. Existují i jejich nahrávky? Vím, že jich není mnoho. Známé jsou nahrávky prof. Reinbergra, ale jsou dostupné taky novější? Velmi mne potěšila prezentace nástroje Jiřího Španěla, pocházejícího z první poloviny 19. století, který se nachází v Rychnově nad Kněžnou (natočil ji Jaroslav Tůma). Krásné ukázky nástrojů přináší pořad Radka Rejška na ČRO 3- Vltava. Zajímá mne, jestli se i v dnešní době najdou takové nahrávky (CD), které celistvě reprezentují bohatství varhanní tvorby. Z barokních nástrojů mne oslovila nahrávka právě Reinbergrova, historických varhan Johanna Davida Siebera v Polné a dále Kánského a Brachtla, tedy současných autorů, jejichž varhany stojí v Humpolci (a nejen tam) . Děkuji za odpověď. S pozdravem Jan Chmelař Trutnov
»
Gaston7
2010-03-24
Zajímavé historické varhany i z ukázkami Olbramkostel u Znojma.
Dobrý den, v kostele v Krásném Lese u Frýdlantu (sev. Čechy) žádné varhany nejsou a ani být nemůžou, kostel v roce 1992 vyhořel. MS Díky za informaci, i když dosti smutnou ...
ŠS
»
Jiří Rada
2010-03-21
Varhany v kostele sv.Heleny v Krásném Lese byly původně mechanické.Na konci 19tého stol.byly přestaveny fi SCHUSTER A SYN Z ŽITAVY na pneumatické.Po požáru z varhan zbyly jen fragmenty prospektu , který byl barokní.Zvuk varhan byl zajímavý dvojím zvukem .Ostrým ohraničeným tónem a jemným , jakoby dechovým tónem.Kostel vyhořel 23.6.1992 (jr)
Přeji pěkné dny a v návaznosti na sdělení kol. Doležela a kol. Vitingera oznamiji, že týž varhanní festival se uskuteční ve dnech 23-24.4.2010 na Riegerových varhanách Opus 315 v chrámu Povýšení sv. Kříže v Děčíně.
Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda máte více informací o varhanářích Vojtěchu Káši z Brna, Janu Tučkovi z Kutné Hory a Matěji Strmiskovi z Uherského Hradiště. Nikde o nich nemůžu najít víc informací, než jen to, že žili. Velmi by mi tyto informace pomohly k mé závěrečné práci. Děkuji. Dobrý den, odpověď jsem Vám poslal na mail. Zdravím Vás, ŠS.
Dobrý den,
Od pátku 26.února do neděle 28.února bude kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vyškově hostit VARHANNÍ FESTIVAL Interprety budou trumpetista Jan Vitinger a varhaník Jan Doležel. Zazní díla významných skladatelů celé hudební historie, od středověku po současnou hudbu, například J.S.Bach, F.Liszt, L.Janáček aj. Páteční a sobotní koncerty začínají v 19 hodin a nedělní koncert v 15 hodin. Více informací na info@metanoia-arte.cz, nebo www.metanoia-arte.cz Děkuji a zdravím
http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=11
Zdravím, několik hezkých obrázků Doliny včetně kostela najdete ne shora uvedené adrese, bohužel z interiéru kostela je tam jen oltář. Zdravím Vás a děkuji za uvedení odkazu. Stránky www.zanikleobce.cz znám, možná se v budoucnu dohodnu s jejich provozovatelem na prolinkovaní objektů, které jsou dnes již zaniklé. Štěpán Svoboda
Zdravím,pane Svoboda měl bych ještě jeden dotaz?A to k varhanám v děkanském kostele v Táboře.Z historie kostela jsem zjistil?//VARHANY-postavila místní varhanářská firma Skopek v roce 1895,roku 1941 je tatáž firma rozšířila na třímanuálový pneumatický stroj se 49 rejstříky a téměř 4000 píštal.Starší barokní skřín(myslím že zustala z puvodních varhan které jsou ve vaší mapě uvedeny)to je ovšem jen můj názor!dále:zdobí sochy 3 velkých a 6 malých hudoucích andělů.Pozitiv varhan jw v průčelí kůru.Varhanář Petr Fišer z Prahy je v letech 1995-98 zrekonstruoval a traktůru předělal na elektro-magnetickou,takže dnes patří mezi největší a nejlepší varhany v republice.A jelikož se o Varhanáře Čeňka Skopka zajímám nesedí mi to podle vašeho seznamu kde toto není vůbec uvedeno,dále jsem vypátral ješte jedny vyrhyny udajne vyrobené firmou Skopek poblíž Žirovnice ale to nemám zatím ješte prozkoumané.Zatím děkuji.Sviták Tábor
»
Komrska
2010-01-19
Vzkaz pro pana Svitáka z Tábora: Od Čeňka Skopka jsou také varhany v Česticích na Strakonicku. Jednomanuál, pneumatická kuželka z roku 1914, dispozice:Principal8, Oktava 4, Salicional8,Kryt8, Progressiv 2řadý, Subbas 16, spojky- ped,super a suboktávová. Stroj je vsazen do upravené rokokové skříně Johanna Kocha z Březnice z r. 1811. V prospektu je mlčící původní Principal 4, ten Skopkův je umístěn netradičně až v zadu za ostatními registry. S pozdravem J. Komrska.
»
Gaston7
2010-01-21
P.Komrska děkuji ale zřejmě to byla asi jen přestavba varhan Skopka,nebo je vyrobil celé?? Děkuji Sviták
»
J.Komrska
2010-01-24
Dobrý den, co se týká varhan v Česticích,Skopek využil původní skříň, kterou částečně zrestauroval a vzadu rozšířil o to, co zabrala nová pedálová vzdušnice.Veškeré vnitřnosti i píšťalový fond, hrací stúl, traktura, to vše je Skopkova práce.Tyto varhany mají zvukově ušlechtile intonovaný principal a to i přesto, že je většinově z pozinku, oktáva je středně silná a jasná, kryt je trochu výraznější, ale je dobrým podkladem k oktávě.Já na tyto varhany hraji asi 11 let, přebíral jsem je jako nefunkční, svépomocně se mi je po roce a půl povedlo dostat do solidně hratelného stavu,super a suboktávní spojky nepoužívám, protože ty ještě nejsou zprovozněné a tudíž fungují nespolehlivě, v roce 2006 při opravě střechy tam dělníci pustili skrz strop velké množství tašek a cihel a došlo ke zničení asi 50 píšťal, sice se mi je povedlo opět zprovoznit, ale na některých se to projevilo na kvalitě zvuku. Musela poté následovat opětná 4měsíční důkladná oprava.Celkově jsou ale tyto varhany v poměrně dost uspokojivém stavu a liturgie se na ně dá bez problémů doprovázet. S pozdravem J. Komrska
Vážený pane Svobodo.
Jsem učitelem na ZŠ v Ondřejově. V rámci projektů , které chystáme pro žáky na 2.stupni ,které mají využít regionální témata ve výuce, chceme ,jako jednu část, zpracovat téma - Varhany v Mikroregionu Ladův kraj. Rádi bychom Vám po zpracování tohoto projektu, nabídli získáné výstupy (fotografie a pod.).Chtěl bych Vás touto cestou také požádat o radu, zda je něco, čeho bychom si při této práci měli obzvlášť všímat, nebo něco, co by mohlo být i přínosem pro Vaše stránky ? Zůstávám s pozdravem Miroslav Rovenský Dobrý den. Velmi mě těší, že jste vymysleli pěkné téma a snažíte se podnítit zájem dětí o varhany resp. kulturu vůbec. Několik postřehů a nabídku jsem Vám poslal na mail. S pozdravem Štěpán Svoboda
Bylo by možné doplnit fotografiemi varhany Jihočeského varhanáře Čeňka Skopka z Tábora?? Pokud máte nějaké fotografie varhan, pošlete je prosím, rád je na stránkách uveřejním (můj mail: stepansvoboda@atlas.cz). Z jižních Čech mnoho fotografií Skopkových varhan nemám, něco doplním.
S pozdravem, Štěpán Svoboda
»
Gaston7
2009-12-28
Děkuji,mám zatím jednu foto z Plané nad Lužnicí/můj deda tam byl varhaníkem.Seženu pošlu,Soběslav/Sv Petra a Pavla Ratibořské Hory,Pokusím se i Tučapy
Vážení,
protože vím, že můj předek byl varhanář Jan Viktora
dostal jsem se na Vaše stránky.Nesedí mě údaje o opravách
s ohledem na věk J. Wiktora st. doloženo 1792-1847
J. Wiktora ml. doloženo 1771-1858
Bylo by to možné pouze v případě,že se nejedná o otce a syna.Máte k uvedeným osobám nějaké další informace,
které by jste mě mohli poskytnout?
Předem děkuji za odpovědˇ. Dobrý den, těší mě, že jste navštívil tyto stránky. Údaje u varhanáře Viktory jsou velmi zastaralé (z r. 2001), během týdne je opravím a doplním. Pokud byste měl jakékoliv další informace o Vašich předcích, které byste mohl poskytnout, velmi je uvítám! Já Vám pošlu to, co mám. Můj mail: stepansvoboda@atlas.cz Klidný závěr roku přeje Štěpán Svoboda
Díky za informace, které mě "nakoply" pátrat po rodinném stromě života a rodinné tradici našeho varhanářského rodu z Poličky. Dobrý den, děkuji za návštěvu stránek a přeji mnoho úspěchů v pátrání po Vašich varhanářských rodinných kořenech. Rád uvítám vaše nová zjištění, pokud budete ochoten je uveřejnit. S pozdravem Štěpán Svoboda
zpráva pro p.Františka Schussera.
Dobrý den, četl jsem náhodou ve zdejší diskusi Váš příspěvek, ve kterém píšete o Vašem zájmu o varhanáře Wilhelma Schussera aj.. Zajímám se mimo jiné o varhanáře západních Čech a o jmenovaném varhanáři a jeho díle mám určité informace. Měl bych zájem se s Vámi spojit a informace si vyměnit. Kopii požadovaného článku "Tepelští varhanáři" Vám mohu poskytnout.
Dobrý den,
na Vašich stránkách jsem našla odkaz na kapli sv.Gotharda v Kamýku (dnes součást V. Přílep). Pro upřesnění si dovoluji uvést, že původní kaple z roku 1772 byla zbořena, protože bránila vjezdu do statků na návsi, nová kaple byla postavena r. 1880. Jde o jednoduchou návesní kapličku, z původního mobiliáře se dochoval pouze rám oltářního obrazu sv.Gotharda, který byl v letošním roce (2009)restaurován p. restaurátorkou Čihákovou z Chlumce n. Cidlinou. Vzhledem k charakteru a velikosti jak původní tak nynější kapličky není předpoklad, že by v ní byly instalovány varhany. Díky za informaci, seznam církevních objektů je převzat z databáze Pražského arcibiskupství. Protože v některých kaplích stávaly dříve pozitivy (malé varhánky bez pedálu), jsou i tyto kaple zde na stránkách uvedeny - tam, kde je známo, že nejsou vybaveny nástrojem, je tato skutečnost poznamenána.
S pozdravem, Štěpán Svoboda
Nevíte někdo, kde bych našel ke koupi, nepoužívané, vyřazené, možno i lehce poškozené jazýčkové varhany?
Nejlépe od firmy Rieber-Kloss (třeba Petrof B-RK1)
Budu vděčný za kontak na někoho takového.
Standa
Dobrý den, odpověď jsem Vám zaslal na mail.
Š.S.
VARHANY V KOSTELE SV. VÁCLAVA
VE VELEŠÍNĚ
Zmínka o prvních varhanách pochází z druhé poloviny 16. století, kdy ve Velešíně působil páter Václav Metla. Byly to malé varhánky za 80 zlatých a byly umístěny na oratoriu. Velké varhany od varhanáře Bedřicha Semráda ze Sedlce byly na nově vybudovaný kůr postaveny v roce 1755. V kostele byly plných 155 let. Na počátku 20. století byly ve špatném stavu a v neděli 6. března 1910 přestaly hrát úplně.
Nové, již třetí varhany, byly pořízeny z darů a dodala je firma Čeněk Škopek z Tábora za čtyři a půl tisíce korun tehdejší měny. Z nádraží ke kostelu je vezlo sedm vozů. Byly stavěny od 3. do 25. listopadu 1911 a v neděli 26. listopadu 1911 byly posvěceny biskupským vikářem P. S. Hrabáčkem. Tyto varhany byly pneumaticko kuželové s 12. rejstříky ve 2 manuálech. Měch varhan byl umístěn v kostelní věži.
V současné době jsou v kostele sv. Václava ve Velešíně barokní varhany z poloviny 18. století. Pocházejí ze zrušeného kláštera Kamaik u Branaus. Hraběnka Terezie Trautmansdorfová je původně zakoupila pro Hůrky u Nové Bystřice, odkud pak byly zásluhou regenschori Marie Bůžkové převezeny v dezolátním stavu do Velešína. Přes mnoho nesnází se mistrovské dílo podařilo zachránit. Díky finančním příspěvkům věřících se svého díla mohl ujmout V. Šlajch a restaurátorka E. Prokopová. Varhany poprvé zazněli při mši o pouti svatého Václava v roce 1988. Na těchto varhanách se od 26. srpna 1990 konají i varhanní koncerty.
VARHANY V PŘEDNÍ VÝTONI
V kostele svatého Filipa a Jakuba v Přední Výtoni se nachází archaická raně barokní varhanní skříň o které se Vít Honys domnívá, že autorem byl Andreas Putze z Pasova, který žil v letech 1590 až 1657. Jeho varhany se dochovaly v nedalekém rakouském klášteře ve Schläglu. Skříň varhan v Přední Výtoni vykazuje nejméně dvojí přestavbu.
První přestavba je datována letopočtem 1751 a dokumentuje ji erb opata Quirina Mickla z kláštera Vyšší Brod. S touto přestavbou lze ztotožnit 8 dodatečných čtvercových výřezů pro nová rejstříková táhla po stranách původního hracího stolu a přezlacení řezbářské výzdoby. Letopočet 1751 na postamentu až příliš koresponduje s pořízením nových varhan v tomto roce pro kostel ve Frymburku. Je velmi pravděpodobné, že staré varhany, které kolem roku 1640 postavil Putz pro kostel ve Frymburku, byly v roce 1751 přestavěny pro kostel v Přední Výtoni. Pro Putzovo autorství částečně svědčí i prvky varhanního prospektu, které jsou shodné s prospektem ve Schläglu.
Zásadní narušení původních hodnot cenného nástroje však znamenala přestavba z roku 1935, kterou provedl varhanář František Šurát z Českých Budějovic. Při této přestavbě byla původní manuálová vzdušnice nahrazena novou kuželovou pro sedm rejstříků, byl pořízen nový hrací stůl s mechanickou trakturou, dispozice byla romanticky upravena, postament varhan předělán do dnešní hranolovité podoby a skříň přemalována. Varhany dostaly podobu s devíti znějícími rejstříky, kde manuál s C-f3 má 54 tónů a pedál C-h má 24 tónů.
Jak prokázala zkouška provedená při nedávném čištění a konzervaci nástroje panem V. Markem z Vyššího Brodu, původní prospektové píšťaly dodatečně vsazené do vnitřního píšťaliště přesně odpovídají délkou těl i úrovní závěsů původní poloze prospektových věšáků i linií původních řezeb. Je otázkou, zda se jedná o prospekt původní, či až z 18. století. Prospektové píšťaly mají poměrně široká labia ve tvaru oslího hřbetu završená křížky z bradavek u největších píšťal. Prospektové píšťaly Putzových varhan ve Schläglu mají tvar labií shodný, nemají však výzdobu křížky z bradavek. Pravděpodobně ze stejné doby pocházejí cínové píšťaly Oktávy 2, které jsou dnes vsazeny v rejstříku Flote 2.
Hypotéza o putzovském původu varhan v Přední Výtoni se jeví jako velmi pravděpodobná. V každém případě jsou varhany v Přední Výtoni nejstarší organologickou památkou jižních Čech.
VARHANY VE FRYMBURKU
V nedalekém rakouském klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Schläglu, který byl po mnoho století „domovským a patronátním“ kostelem frymburské farnosti, se dochovaly monumentální dvoumanuálové varhany z let 1634 a 1635, které jsou připisovány varhanářské dílně v Pasově Andrease Putze. Podle blíže nepodložené zmínky postavil Andreas Putz někdy kolem roku 1640 „nějaké varhany pro kostel ve Frymburku.“ Tuto informaci podal v roce 1966 R. Quika a později ji převzal i B. Petr. Reálnější termín byl rok 1649, kdy došlo k rozsáhlé přestavbě kostela ve Frymburku po vpádu a plenění Švédů za třicetileté války.
Ve frymburském kostele sv. Bartoloměje však dnes stojí v historické skříni Bedřicha Semráda z roku 1750 dvoumanuálový romantický nástroj v dispoziční podobě z roku 1922. Tuto přestavbu provedla nešťastně firma Mauracher z Kraslic, kdy provedli kombinaci staršího Lachmayerova kuželomechanického systému s pneumatickým. Na přestavbu varhan vypsal varhaník Isidor Stöcgbauer nejen sbírku, ale byl zaveden i poplatek za stálé místo v kostele. Dodnes jsou v lavicích tabulky se jmény. Ve farní pamětnici je poznámka: „Někteří farníci nejprve notně nadávali, ale nakonec poplatek zaplatili.“ Varhany z roku 1922 mají 16 rejstříků, dva manuály s 54 klapkami, jeden pedál s 27 klapkami, tři spojky a jeden pedál na spojovacím rejstříku.
Vít Honys, který prokázal, že varhany v Přední Výtoni jsou nejstarší takovouto památkou jižních Čech, si všímá i souvislostí při přestavbě varhan ve Frymburku v roce 1750. Rekonstrukce varhan v Přední Výtoni, která byla provedena v letech 1750 a 1751, nápadně koresponduje s pořízením nového nástroje ve Frymburku. Je velmi pravděpodobné, že starý nástroj Putze z poloviny 17. století mohl být prodán z Frymburka právě do nejbližšího kostela v Přední Výtoni a zde mohl být upraven na menší jednomanuálový nástroj. Pro Putzovo autorství svědčí i některé prvky varhanního prospektu, které jsou shodné s prospektem ve Schläglu.
Dochované archivní prameny v třeboňském archivu nás informují o rozsáhlejší opravě původního frymburského nástroje, kterou provedl Christoph Lachenwitz roku 1736. Bohužel údaj o prodeji či předání nástroje z Frymburku do kostela v Přední Výtoni chybí. Bohužel ani v německé kronice Frymburka není o „starém nástroji“ zmínka. Jak ukázala zkouška, kterou provedl při nedávném čištění a konzervaci nástroje V. Marek z Vyššího Brodu, původní prospektové píšťaly dodatečně vsazené do vnitřního píšťaliště, jsou stejné, jako píšťaly Putzových varhan ve Schläglu.
VARHANY VE VYŠŠÍM BRODĚ
Před Vánoci mne napadají myšlenky, kdo, kdy a kde postavil ve Vyšším Brodě varhany. Snažil jsem se proto shromáždit veškeré dostupné materiály, které jsem v závěru konzultoval s panem Václavem Markem a vyšebrodským cisterciáckým mnichem páterem Brunem. Oběma za pomoc upřímně děkuji, ale ani po roce hledání nemohu říci, že se mi podařilo odpovědět na všechny otazníky. Považuji tento článek za úvod do hlubšího bádání, které potrvá určitě několik let. V období středověkého Řecka a Říma používali hudebníci nástroj, který v mnohém připomínal varhany, kde však důležitou roli hrála voda. Se zánikem velkých říší zanikly i vodní varhany. Ve středověku byly „znovuobjeveny,“ ale již ty „na vzduch.“ Na samém začátku chci připomenout vynikajícího varhanáře, který se narodil ve Vyšším Brodě. Žil v letech 1800 až 1857. Vyučil se varhanářem ve Vídni u F. Deutschmanna a zejména na Slovensku po něm zůstalo mnoho varhan. Nejznámější jsou jeho proslulé varhany v Chyžně na okrese Rožňava.
V samotném Vyšším Brodě bylo nebo je nejméně osm varhan a jedno harmonium. Všimněme si nejdříve vývoje v klášterním kostele Nanebevzetí P. Marie. Klášterní archivář a kronikář Dominik Kaidl uvádí, že za Georga III. Wendschuha, který byl 29. vyšebrodským opatem v letech 1641 až 1668, „v roce 1646 nechal opravit varhany.“ Tato věta jednoznačně dokazuje, že zde již v době třicetileté války varhany byly. Kde byly umístěny, to se mohu jen domnívat, že to byl prostor v mnišském chóru. Johan IV. Clavey, který byl 31. vyšebrodským opatem v letech 1669 až 1687, nechal v roce 1679 zaklenout hudební chór Matyášem Wodianským z Velešína a v následujícím roce 1680 zde byly postaveny druhé klášterní varhany. Dle zachovalé kupní smlouvy postavil tyto varhany významný pražský varhanář Hans Heinrich Mundt za 1.237 guidenů. Zachovala se fotografie těchto varhan z roku 1680, kterou mi klášter laskavě zapůjčil.
V dlouhém období 41. opata Leopolda Wackarže, který byl vyšebrodským opatem v letech 1857 až 1901, byly postaveny třetí známé varhany v kostele Nanebevzetí P. Marie.Jsou to současné varhany na chóru z roku 1892. Dvoudílné varhany s gotickým korpusem postavil vynikající varhanář Leopold Breinbauer z Ottensheimu u Vídně. Varhany mají 32 rejstříků a 2.052 píšťal. O kvalitě varhan svědčí řada koncertů těch nejlepších varhaníků. Varhanní mistr Michal Novenko například na svůj koncert při Organum hydraulicum poeticky vzpomíná: „Vyšebrodským varhanám mistra Breinbauera bylo onoho večera slouženo více než dobře. Tóny hudby Bachovy a jeho romantických následovníků stoupaly k teplému letnímu nebi a čáp kroužící nad vížkou dávného cisterciáckého kláštera byl spokojen..“ A. Cechner, který prováděl soupis historických a kulturních památek, v roce 1921 napsal, že „varhany pocházejí z roku 1680, nyní mají nový korpus v gotickém slohu provedený.“ Tato věta se jeví jako zavádějící a slučuje druhé a třetí varhany v jedny, i když je zřejmé, až jisté, že některé píšťaly z varhan 1680 byly použity. Pro potvrzení této úvahy by však bylo třeba samostatné odborné studie.
Klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie má ve své historii nejméně dvoje další varhany v mnišském chóru. Německá kronika Vyššího Brodu poznamenává,v souvislostí se stavbou chórových varhan v roce 1680, že „Starší varhany v mnišském chóru postavil Christoph Lachenwitzer, varhanář z Freistadtu.“ Také zde se dá předpokládat, že část varhanních píšťal pocházelo z varhan, které byly v klášteře již před rokem 1646. Tyto varhany vydržely až do roku 1911, kdy 42. opat Bruno Pammer, který byl opatem v letech 1902 až 1924, nechal v mnišském chóru zhotovit současné varhany. Tyto varhany postavil opět Leopold Breinbauer, se kterým byl klášter právem více než spokojen.
Nyní je nutné si podrobněji všimnout varhan v děkanském kostele svatého Bartoloměje. Pravděpodobně od roku 1842, kdy zednický mistr Johann Sailer postavil zděné schody na chór, byly v tomto kostele varhany, které jsou dnes ve Věžovaté Pláni, kam byly přeneseny v roce 1897. Současné varhany z roku 1886 postavila firma K. Schifner. Jejich generální opravu provedli v roce 1988 V. Marek a J. Šneberger. Nyní jsou dvoumanuálové, s elektrickým čerpáním vzduchu a mají zajímavý zvuk. V kapli svatého Josefa u klášterního rybníčka bývaly varhany zcela určitě v letech 1671 až 1675. Postavil je varhanář Hans Jokob Range z Lince, který je někdy i uváděn jako Rempe. Kaple byla v roce 1785 zrušena a prodána na obilní sýpku, v roce 1816 však byla znovu vysvěcena. V poutní kapli Maria Rast bylo v roce 1988 instalováno malé harmonium. V kapli ve Studánkách mohly být s ohledem na kůr malé varhany či harmonium, přímý důkaz jsem dosud nenalezl. Dobrý den, děkuji mnohokrát za zaslání materiálů. Zařadím je do databáze, až najdu chvilku času.
S pozdravem, Štěpán Svoboda
Mám informace kolem varhan ve Velešíně, ale nevím, jak je odeslat. Jáchym nebere. Nevím, kde dělám chybu. S pozdravem. Dobrý den, možností jak odeslat informace event. fotky, je několik. Asi nejjednodušší je na mail (uveden dole v zápatí stránky) nebo po přihlášení přes odkaz "spolupráce" - jsou zde formuláře k odeslání materiálů. Předem díky za zaslané materiály. Š.S.
Dobry den,
nevim jestli se ptam na vhodnem miste, ale...
jak obcas ve filmech byva, ze si lidi zajdou do kostela mimo msi poslechnout, jak varhanik "trenuje" hru na organ... je neco takoveho bezne i u nas?
nevite nekdo, muzete mi poradit, kde v brne je takova moznost, pripadne kdy?
predem dekuji, tom-as (mail: jerry026(zavinac)seznam(tecka)cz)
Dobrý den, situaci v Brně neznám, zkuste se zeptat na stránkách www.varhany.org nebo www.varhanici.info Zdravím na Moravu. Š.S.
Dobrý den, chtěla bych Vás upozornit na chybu, kterou jsem nalezla. Kostel sv. Bartoloměje v Ledcích, okr. Benešov je zcela chybně zadán. Fotografie kostela nesouhlasí a už vůbec ne obrázek varhan. Je to skoro opuštěný zchátralý kostel, ve kterém nic není. Těžko varhany Děkuji za upozornění, došlo k politováníhodné záměně dvou obcí se shodným názvem Ledce, kostela sv. Bartoloměje, okr. Benešov a sv. Jana Křtitele, okr. Kladno. Ve sv. Bartoloměji skutečně varhany nejsou (ale dříve byly). Chybu opravuji. S díky a pozdravem Š.S.
Na stránce o varhanářích jsem po letech konečně objevil odkaz na varhanáře Matěje Strmiska, bohužel jsou tam uvedeny jen jeho 4 díla. Můj dědeček František Hanzlíček byl přes šedesát roků varhaníkem v kostele v Roštíně u Zdounek, sedával jsem celé roky jako chlapec vedle něj a vždy jsem měl před sebou krásnou jmenovku se jménem Matěj Strmiska- varhanář. Dědeček je již mnoho let mrtvý, ale teprve letos jsem měl příležitost kostel znovu navštívit a udělat fotografie varhan i kostela. Pamatuji varhany ještě obsluhopvané kalkantem, elektrické dmychadlo bylo instalováno asi v šedesátých letech. Píši proto, že v sezanamu děl M.S. není Roštín uveden. Rád poskytnu fotografie a sám budu vděčný za bližší údaje oi M.S.
Srdečně Zdraví Milan Hanzlíček, Opálkova 18, 63500 Brno
Dobrý den, děkuji velmi za nabídku, rád ji využiji. Ohledně dalších údajů jsem Vám poslal mail. Se srdečným pozdravem. Š.S.
Dobrý den.
Potřeboval bych sehnat telefonní číslo na varhanáře Jana Karla ze Sázavy, pošta Velké Losenice, kdybyste náhodou měl, pošlete mi je prosím na můj mail.
Srdečné díky. Kontakt jsem Vám poslal na mail. Srdečně zdravím. Š.S.
Jsem regionální historik v důchodu a zpracovávám historii našeho rodu, kde byli i varhanáři Wilhelm a Franz Schusserovi z Teplé.Prosím o laskavé zaslání kopie článku L. Tomši TEPELŠTÍ VARHANÁŘI, který byl uveřejněn v časopise Hudební nástroje 1,1996 na s. 25 a 26.Náklady samozřejmě uhradím. Děkuji a jsem s pozdravem. Dobrý den, odpověď máte na mailu. Š.S.
Jsem ráda, že jsem objevila tuto webovku,protože jsem velká příznivkyně varhan. Rovněž se zajímám o jejich opravy neb co může být krásnějšího, než vdechnout nový život do starého nádherného a nesmrtelného nástroje. Díky za návštěvu, zase se někdy vraťte :-) Š.S.
Doporučuji se domluvit na odkazech ing. Šlajcha, ktery ma krasny archiv historickych fotek starych varhan -
http://www.vladimirslajch.cz/varhany/archiv.php?id=P
S pozdravy
Milan Macek
Děkuji za příspěvek, stránky a fotky pana varhanáře Šlajcha znám, věřím, že by i domluva byla možná, jen najít čas na prolinkování ...
Poradíte někdo prosím s dispozicí varhan v koncertní síni Klára v Chebu. Petr Eben na nich tvořil mj. i Cyklus Job a já o něm píši diplomovou práci.
Za stránky i Vaši případnou pomoc velmi děkuji.
No výborně! Teď ty stránky opravdu prokoukli! Velice oceňuji možnost vkládat fotografie, protože ty mnohde chybí a když je má někdo k dispozici, tak se o ně může rozdělit s ostatními... je to skvělé, jen tak dál! TW
Zdravím všechny, velice pěkné stránky jsem objevil u varhanářské f. Robert Ponča
www.ponca-organs.com
Doporučuji nahlédnout na sekci varhany. Po prohlédnutí stránek se chystám na varhanní koncert Janáčkova Máje do Ludgeřovic.
Vítek z Těšína
Pěkné stránky ztotožňuji se s výrokem pana Strejce. Nejen přeji vše dobré ale mohu pomoci. Znám na trutnovsku důkladně mnohé nástroje a mohu poskytnout informace o varhanách v Podkrkonoší. V.M.
Dobrý den. Četl jsem na vaší stránce o chebských varhanářích též zprávu o Martinu Zausovi. Mezi jeho pracemi jsem nenašel nástroj v Třebeni. (Je to již asi 18 let co jsem u něj nebyl - tehdy v žalostném stavu,však rozebrání a vyčištění mohlo vést k zprovoznění - v jakém stavu je nástroj dnes - nevím.) Domníval jsem se,že je prací M.Zause, znáte-li onen nástroj a mýlím-li se, opravte mě prosím. Bydlím v Chrasti u Chrud.ale okolí Františkových lázní důvěrně znám - jako kluk jsem tam trávíval prázdniny. Radostné Velikonoce přeje Miroslav Pošvář.
Dobrý den, děkuji Vám že jsem se mohl zaregistrovat a prohlížet váš krásný a hlavně záslužný web. Zpívám skoro 30 let v chrámovém sboru Cantus Amici z Prahy a jako amatér hraji též na varhany. Budu se snažit Vám občas dodat nějaké informace popř. foto. Konkrétně mám typ na obec Libuň u Jičína, kam od malička chodím do kostela pokud jsme na chalupě, že jsou zde též varhany od Josefa Predigera. Domnívám se proto, že též znám dost dobře varhany v Příchovicích kde jsou větší ale zvukově hodně podobné právě od Josefa predigera což jsem si ověřil zde na tomto vašem webu. Nyní, po shlédnutí pořadu "Den pro devatero varhan" kde mistr p. Tůma uvádí tento krásný dokument mě přímo fascinovaly varhany v Chrastavě kde se domnívám že jsou také od Josefa Predigera ale nikdy jsem tam dosud nebyl a ani nemám žádné konkrétní informace. Uvažuji proto, že jsou zvukově hodně podobné Příchovickým a Libuňským se kterými mám vlastní zvukovou i "mechanickou" (traktura), zkušenost. Tímto Vám dávám typ, že by si Chrastavské varhany určitě zasloužily aby mohly být umístěny do této vaší databáze. Plánuji se do Chrastavy podívat, takže Vám potom dodám dispozici a fotky. Mějte se moc dobře a zdar a Boží požehnání Vaší záslužné práci. Pavel Koblížek
Dobrý den, také co nejpozitivněji vnímám existenci těchto stránek a také nabízím možnost doplnění chybějících fotografií kostelů a varhan v kladensko - slánském okrese. Jinak mohu a rád uvítám zájemce o naše nejstarší varhany ve Smečně. Srdečně zdravím!!! K.P.
Pěkné stránky, právě zpracovávám seminární práci o varhanách, ale nikde nemůžu najít kvalitní materiál o varhanním ladění a notaci. Kdybyste někdo o něčem věděli, budu vděčná za každou informaci. A kdo se vyznáte ve varhanářích, neřekli byste mi prosím, kteří tři jsou u nás nejvýznamnější? Děkuji
Velmi mne zaujala tato databáze i její ztvárněnívčetně fotografií varhan.Ovšem postrádám zde krásné varhany,za jejichž záchranu už leta bojuje sdružení v Luži,okres Chrudim (mnozí možná znáte spíše název Luže-Košumberk,kde je Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé,léčí zde pohybové poruchy-do r.l958 to byla léčebna tuberkulózy).Chrám Panny Marie Pomocnice Na Chlumku v Luži má opravdu historické varhany,dobře udržované dodnes,opravované průběžně,ale sbírají se peníze na jejich generální opravu.Zdravím pana varhaníka Rejška a jeho rodiče z A.Letenské-bývalé sousedy (já z č.16 a z ÚKDŽ se známe).
V této knize všichni stránky chválí, já jsem však byl zklamán, když jsem tu nenašel varhany v Rožmitále pod Třemšínem (ve Starém Rožmitále), na které hrál Ryba. Překvapilo by mě, kdyby nikdo z autorů databáze jeho světoznámou mši nikdo neznal. Jinak bez výhrad.
Prosím o informaci, jakým způsobem je možné dodat k informacím o našich varhanech jejich dispozici. Jde o varhany v kostele sv. Anny v K. Varech - Sedleci. Děkuji
Občanské sdružení na záchranu
kostela sv. Anny v Sedleci
Otovická 59
360 10 K. Vary - Sedlec
Mobil.: 608 072 516
Tel./fax: 353 563 621
E - mail: kostel.sv.Anny@seznam.cz
E - mail: kurka.kv@volny.cz
Web: www.kostel-sv-anny.unas.cz
