Asi půlhodinu cesty autem z Prahy směrem na Karlovy Vary se po levé straně silnice nachází na mírném návrší město Stochov s velmi bohatou historií a opředené mnoha pověstmi a legendami.
Znak města Stochova.
Ačkoliv první písemná zmínka o Stochově pochází až ze začátku 14. století, uvádí Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české stochovský hrad jako sídlo Neklanovo již k roku 870 a o Stochově mluví v kronice na dalších dvou místech.
Kostel sv. Václava.
Nejznámější pověst, která se váže ke Stochovu, však zaznamenává farní pamětní kniha k r. 1834:
Svatováclavský dub za kostelem.
„Druhdy přijel prý kníže Vratislav a kněžna Drahomíra se svou družinou na hrad Stochov, aby ve zdejších lesích lovili. A aj, tu se Drahomíře narodilo nemluvňátko. A kdo bylo to nemluvňátko? Sv. Václav! Jakmile se to sv. Ludmila dověděla, nemeškala a na Stochov se vypravila. Z velké radosti, kterou pocítila, vzala jakýs proutek dubový, který v jednom konci tehdejšího hradního nádvoří zasadila... Již nazítří nepatrný tento proutek množství zelených lístků zdobilo. Což když viděla sv. Ludmila, nařídila, by vodou, ve které sv. Václav byl koupán, každodenně proutek ten byl zalíván. Když vyrostl doubeček, na větévkách jeho sušily chůvy plénky sv. Václava; chův těch bylo mnoho - na sto - odtud prý jméno Stochov”.
O původu dubu se existují ještě další pověsti. Ať již je jeho původ jakýkoliv, můžeme jeho torzo dodnes vidět nedaleko kostela na náměstí "U dubu".
O původu kostela, který je zasvěcen sv. Václavu, se nedochovaly žádné zprávy. Farář neboli plebán stochovský je připomínán již k r. 1348, presbytář dnešního kostela dovoluje posunout vznik kostela až do počátku 13. stol. Starý kostelík byl přestavěn v letech 1744-45 na náklad Michala hraběte z Martinic, majitele smečenského panství.
Zda byl starý kostelík vybaven nějakým nástrojem, nevíme. O poutích sem byl v 17. století nošen regál z nedalekého Smečna. V r. 1776 bylo dáno 7 zl. na nový pozitiv. Z toho usuzujeme, že v kostele již nějaký pozitiv stával, snad byl přenesen ze starého kostela na nově vybudovanou kruchtu kostelní lodě.
Nový nástroj byl opatřen počátkem 19. století.
V červnu r. 1811 byla uzavřena smlouva s Johannem Guthem z Čisté na "velké" osmirejstříkové varhany s pedálem za 250 zl.
Varhany byly hotové následující rok, kdy byla varhanáři placena záloha.
Varhany Johanna Mathiase Gutha z r. 1811.
Dispozice Guthových varhan byla následující:
Manuál, rozsah C-c´´´, 45 tónů
Copula maj. 8´
Principal 4´
Copula min. 4´
Octava 2´
Quinta 1 1/2´
Mixtura 3x
Nástroj byl renovován v září r. 1852 Ferdinandem Guthem, další opravu a přeložení měchů provedl r. 1876 Ferdinand Guth z Nového Strašecí. Významněji zasáhl do nástroje až r. 1888 Anton Sieger z Kladna, který vsadil do nástroje nový Principál 8´ na místo malé Kvinty a dodal nový měch. Tento měch ale asi nebyl příliš kvalitní, protože byl již za 12 let vyměněn za nový při opravě Josefem Oswaldem z Nového Strašecí, který varhany zároveň přeladil.
V létě roku 1912 varhany opravil a dodal nový čerpací měch varhanář Hubička z Prahy (pracovali zde jeho zaměstnanci Jan Jedlička a Bohuslav Štverák). Tehdy byla asi vyměněna pedálová klaviatura a došlo k dalším dispozičním změnám - Flauta 4´ nahradila Copulu 4´ a Mixtura byla snížena na 2 2/3´.
Během první světové války byly varhany ušetřeny válečné rekvice barevných kovů, která napáchala obrovské kulturní škody nejen na kostelních věžích a zvonicích, ale i na prospektových píšťalách varhan. Naštěstí se můžeme ze zvuku stochovských prospektových cínových píšťal těšit dodnes.
Na fotografii zdobená píšťala Principálu 8´ pocházející původně z jiných varhan.
Detail pedálové píšťaly se zdobně profilovanou předkrývkou.
V záznamu z roku 1914 se můžeme dočíst, že „varhany byly postaveny asi v r. 1812, systém „záklopkový”, mají jeden manuál se šesti rejstříky a dva rejstříky pro pedál, měch „jest záhybový s pákou” , skříň „nemá ceny, je namnoze děrovitá”. V poznámce pak čteme: „... byly několikrát, naposled roku 1912. p. Josefem Hubičkou, stavitelem varhan v Praze, který se projádřil, že to je již poslední oprava - neboť píšťaly z velké části červotočinou rozežrané, bude tudíž nutno pro zdejší kostel nutno brzo nové varhany poříditi...”.Naštěstí však k tomuto nedošlo.
Po roce 1948 nebyly dlouhodobě k dispozici finanční prostředky na byť jen základní údržbu a nástroj začal velmi rychle chátrat. Podlední menší opravu provedl v souvislosti s instalací nového elektrického čerpadla vzduchu v roce 1982 Ing. Miroslav Heger z Hořovic.
Dnes má nástroj následující dispozici:
Manuál, rozsah C-c´´´, 45 tónů
Principal 8
dřevo, zinek, cín
Cop. maj 8
dřevo, kryt, částečně původní
Octava 4
cín, celá v prospektu, původní
Flute 4
dřevo, otevř., nepůvodní
Sup. Octav 2
cín, původní
Mixtur 2 2/3´ 3x
cín, částečně původní
Pedál, C – a0, 18 tónů
Subbass 16
dřevo, kryt, původní
Violonbas 8
dřevo, otevř., původní
Hrací stůl v zábradlí kruchty.
Varhany jsou umístěny v jedné třívěžové skříni, pedál je umístěn v ohrádce bezprostředně navazující na varhanní skříň. Nevšedně a zajímavě působí centrální věž na konkávním půdorysu.
Horní konce původních prospektových píšťal jsou kryty typickou "guthovskou" řezbou s motivy dubových lístků. Celá skříň včetně řezeb je silně napadena aktivním červotočem.
Hrací stůl se nachází v zábradlí kůru. Klaviatura je původní, diatonické klávesy jsou obloženy kostí, celotónové klávesy mají zdobně řezaná čela. Původní jsou také typicky intarzované bočnice klaviatury, víko klaviatury s notovým pultem a varhanní lavice.
Pedálová klaviatura je nepůvodní, patrně od varhanáře Hubičky. Rejstříková manubria pochází pravděpodobně od novostrašeckého Ferdinanda Gutha.
Manuálová i pedálová zásuvková vzdušnice jsou napadeny červotočem, veškeré kování je zkorodované, kůže zteřelé. Dřevěné píšťaly jsou silně napadeny červotočem, cínové mají pomačkané a roztrhané konce, téměř všechny jsou ohnuté, část je rozlomena.
Měchová soustava byla mnohokrát přepracována. V současnosti jsou měchy umístěny na vyvýšené konstrukci za varhanami. Okožení obou měchů, jak čerpacího, tak zásobního, je značně defektní. Vzduch dodává elektrické čerpadlo nevhodně umístěné na půdě a čerpající vzduch značně rozdílné teploty a vlhkosti než je vzduch v kostele. V případě výpadku elektřiny je možné i nožní čerpání vzduchu.
Po roce 1989 již byly varhany ve velmi špatném stavu. Veškeré dřevěné součásti byly těžce napadeny aktivním červotočem a velká většina dílů byla značně opotřebena. Jednotlivé rejstříky postupně vypovídaly službu a po r. 2000 již varhany téměř nehrály.
Proto byly učiněny ve spolupráci s městem Stochov první kroky k záchraně tohoto cenného nástroje. Nástroj byl zdokumentován po technické i zvukové stránce, diecézním organologem byl vypracován a farností přijat záměr na celkovou obnovu technických, výtvarných a zvukových kvalit varhan. Cílem není násilná obnova původního stavu, ale snaha o zachování co největšího podílu dochovaného historického materiálu s přiznáním pozdějších změn a snaha o maximálně možné přiblížení původnímu zvukovému charakteru, tak aby nástroj neztratil svoji autentickou historickou hodnotu.
Pedálová vzdušnice před restaurováním.
Varhany byly zcela rozebrány, jednotlivé díly očištěny od hrubých nečistot, pečlivě zabaleny a uloženy do beden. Veškeré dřevěné části varhan byly odvezeny k radiačnímu ošetření proti červotoči a dalším škůdcům. Spolu s ostatními částmi varhany byly následně převezeny do varhanářských dílen, kde jsou postupně restaurovány.
Restaurování varhan ve Stochově je finančně nákladné, budeme proto vděčni za jakékoliv finanční dary, které přispějí ke zdárnému dokončení tohoto díla.
Pokud se rozhodnete jakýmkoli způsobem přispět, kontaktujte prosím administrátora římskokatolické farnosti Smečno P. Karla Kunze na tel. čísle 737 917 877 či 312 547 407 nebo poukažte věnovanou částku na účet farnosti.
č.ú.: 387 120 399 / 0800
Obratem Vám bude zasláno potvrzení o poskytnutém daru, jehož hodnotu máte možnost odečíst od základu daně při výpočtu své daňové povinnosti (fyzické osoby § 15 odst. 8 a pro právnické osoby § 20 odst. 5 zákona č. 586, 1992 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších novel).
Text a foto:
Štěpán Svoboda
organolog Arcidiecéze pražské
STATISTIKA
počet záznamů:
varhan:
varhanářů:
dispozic:
fotografií: